Tento clanek vysel v pocitacovych novinach Computerworld c. 37/91. Pri jeho cteni mejte prosim na pameti, ze byl psan koncem roku 1991, kdy globalni pocitacove site u nas teprve zacinaly. Od te doby se mnohe zmenilo, a tak tento dokument chapejte spise jako historicke svedectvi.
Jiri Peterka

Ve svete i v Evrope vedle sebe existuje a bude existovat cela rada ruznych pocitacovych siti pro vedu, vyzkum a vysoke skoly, s ruznymi architekturami, protokoly, poskytovanymi sluzbami, i zpusobem rizeni a financovani. Vsechny ke svemu fungovani vyzaduji nakladnou komunikacni infrastrukturu, ktera je tim efektivnejsi, cim lepe je vyuzivana, a cim lepe je mozne ji navazat na jine komunikacni infrastruktury a tim napojit na jine site. V posledni dobe se proto mnozi snahy o sjednoceni techto komunikacnich infrastruktur pro akademicke a vedeckovyzkumne pocitacove site.

Tyto snahy jsou nejvice aktualni prave v Evrope, kde je nejednotnost komunikacnich infrastruktur relativne nejvetsi. Je proto vcelku prirozene, ze otazku sjednoceni komunikacnich infrastruktur si vzala za sve prave ta organizace, ktera zastresuje veskere aktivity v oblasti pocitacovych siti pro vedu, vyzkum a vysoke skoly v Evrope - organizace RARE (Reseaux Academiques et de Recherche Europeens).

RARE si za ucelem vypracovani podkladu pro nasledne rozhodnuti vytvorila koncem roku 1990 jedenacticlennou odbornou skupinu, ktera dostala jmeno EEPG (European Engineering Planning Group), a byla poverena nasledujicimi ukoly:

Skupina EEPG shrnula vysledky sve prace v zaverecne zprave, ktera byla vydana v kvetnu 1991.

Informace, ktere skupina EEPG pri sve praci shromazdila, a hodnoceni a zavery, ke kterym dosla, budou jiste zajimave i pro nasi sirsi odbornou verejnost. Neuskodi proto seznamit se s nekterymi zajimavostmi, ktere zaverecna zprava EEPG obsahuje.

Analyza soucasneho stavu a odhad dalsiho vyvoje

Prvnim zajimavym momentem, ktery se objevil hned na zacatku zpravy, bylo nove stanoveni kriterii pro odhad poctu uzivatelu pocitacovych siti pro vedu, vyzkum a vysoke skoly. Doposud se totiz pri podobnych odhadech pocitalo pouze s vedci "technickeho" zamereni, presneji temi, jejichz vedni obory pocitace intenzivne vyuzivaji. Pri takto stanovenem kriteriu se obvykle dochazelo k poctum priblizne 225 000 uzivatelu v ramci cele Evropy. Nyni se ovsem zjistilo, ze toto kriterium jiz prestava byt smerodatne - s sirokym nasazenim osobnich pocitacu a pracovnich stanic se dramaticky zvysil pocet tech, kteri pocitace ke sve praci vyuzivaji, a kteri prostrednictvim siti komunikuji se svymi kolegy a vyuzivaji i dalsi sluzby pocitacovych siti. Odhad poctu uzivatelu z rad vysokoskolskych ucitelu, vedeckych pracovniku a vyzkumniku v cele Evrope se pak razem zvysuje na 1 000 000, v ramci asi 2 500 instituci. Budouci pocitacove site budou muset vychazet vstric skutecne vsem uzivatelum - nejen tem, ktere lze oznacit za "pocitacove gramotne".

Vcelku ocekavany je asi vycet aplikaci, ktere se v soucasne dobe nejvice podileji na provozu v evropskych vedeckovyzkumnych sitich:

Pri uvahach o komunikacnich infrastrukturach a rozlehlych pocitacovych sitich nebylo mozne nevzit do uvahy take site lokalni (LAN). Zaverecna zprava EEPG si vsima faktu, ze rozlehle pocitacove site jsou moznostmi a schopnostmi lokalnich siti znacne handicapovany - obvykle pozadavky, jako je rychly prenos velkych objemu dat, centralizovana sprava, snadna a rychla dostupnost ruznych zdroju a prostredku i ochrana proti neopravnenemu pristupu a neopravnenemu kopirovani, se daji ekonomicky unosnym a uzivatelsky privetivym zpusobem realizovat pouze v pripade, ze to nebude na ukor dlouhych dob odezvy a dlouhych dob prenosu pozadovanych dat. To je dnes mozne zajistit jen na lokalnich siti, ktere na rozdil od svych rozlehlych protejsku pouzivaji radove vyssi prenosove rychlosti, a to navic s mensimi naklady a vetsi spolehlivosti - ovsem jen na male vzdalenosti. Pro srovnani: prenosove rychlosti rozlehlych siti jsou zavisle na pouzitych pevnych spojich, a v Evrope se pohybuji v rozmezi od 9,6 kbit/sekundu az po 2 Mbity/sekundu. Prenosove rychlosti, dosahovane ruznymi druhy lokalnich siti, uvadi nasledujici tabulka:

Specificke pozadavky na vlastnosti a schopnosti akademickych a vedeckovyzkumnych siti v Evrope dnes prichazi predevsim z obou krajnich casti sirokeho spektra uzivatelu. Z jedne strany od tradicnich uzivatelu rozlehlych siti, kteri jsou schopni vyuzit veskere dnesni moznosti rozlehlych pocitacovych siti a volaji po zvyseni techto schopnosti. Z druhe strany spektra prichazi snaha o zapojeni co nejsirsiho okruhu potencialnich uzivatelu. V soucasne dobe jsou pozadavky teto strany jeste pomerne skromne - spolehliva a snadno dostupna elektronicka posta. Doba je zrala pro zmenu, a technologie pro ni existuje. Chybejicim clankem retezu bude efektivni a cenove prijatelne vzajemne propojeni rozlehlych a lokalnich siti.

Hnacimi silami vyvoje rozlehlych pocitacovych siti v devadesatych letech budou pozadavky na vyssi dostupnost nejruznejsich dat a sluzeb, pozadavky koncovych uzivatelu na rychlejsi pristup a vyssi rychlosti zpracovani jejich pozadavku, a take zapojeni stale vice "ne-technicky zamerenych" uzivatelu, kteri potrebuji pristup k informacim nejruznejsiho charakteru. V dusledku techto pozadavku bude nutne takove vzajemne propojeni vsech pocitacu a jejich periferii, ktere presahuje hranice jednotlivych siti, a ktere je pro koncoveho uzivatele zcela transparentni.

Je vcelku prirozene ocekavat, ze uzivatele budou brzy pozadovat stejnou rychlost pristupu, jakou dosahuji u sveho lokalniho sitoveho serveru, i pri pristupu "za hranice" sve lokalni site, do ruznych vzdalenych serveru, databazi apod., se zachovanim interaktivniho zpusobu prace. Tim samozrejme dale porostou pozadavky na rychlost paternich spoju rozlehlych pocitacovych siti, a tim i na prenosovou kapacitu komunikacni infrastruktury, na ktere jsou tyto paterni site vybudovany.

Pozadavky na pruchodnost paternich siti bude dale zvysovat i poptavka po nasledujicich sluzbach, ktere maji velke naroky na prenosove kapacity, a u nichz lze v budoucnu ocekavat velky narust:

Technicka skupina EEPG dosla k zaveru, ze v dnesni dobe je minimalni pozadavek na rychlost celoevropske paterni site 2 Mbity/sekundu. Takova prenosova rychlost je v soucasnosti v Evrope dostupna jen velmi omezene, v ramci nekterych narodnich siti. Nova paterni sit musi ale dopredu pocitat s rychlym vyvojem dnesnich pocitacu a rustem jejich schopnosti, a snazit se mu vyrovnat. Budovani nove paterni site tedy musi byt inkrementalnim procesem, ktery zajisti, aby uzivatele neprichazeli o ty moznosti a sluzby, ktere jiz maji k dispozici. To nutne znamena respektovat soucasnou existenci ruznych prenosovych protokolu, a soustredit maximalni usili na to nejdulezitejsi, tedy poskytovani takovych aplikaci, jake uzivatele pozaduji.

Prvni cast zaverecne zpravy skupiny EEPG konci konstatovanim, ze v porovnani s USA Evrope neschazi technologie, znalosti a schopnosti lidi. To co chybi je jednotnost, centralni hnaci sila a neexistence takovych regulacnich mechanismu, jake existuji v USA.

Prehled existujicich mezinarodnich linek a prostredku

V rijnu 1990 rozeslala technicka skupina EEPG dotazniky do cele Evropy, ve kterych pozadala o poskytnuti presnych informaci o vsech mezinarodnich a mezikontinentalnich linkach, jiz existujicich nebo jiz objednanych, ale jeste nezprovoznenych. Odpovedi prisly prakticky ze vsech vyznacnejsich stredisek pocitacovych siti v Evrope, a na zaklade techto odpovedi mohla byt sestavena databaze, s popisy vsech znamych linek.

V uvahu vsak byly brany pouze mezinarodni linky, ktere skutecne prechazi pres hranice jednotlivych statu, a linky mezikontinentalni. CERN byl pritom povazovan za samostatny stat (viz samostatny clanek: Co je CERN?). Pocty mezinarodnich a mezikontinentalnich linek, ktere vedou z jednotlivych evropskych statu, a jejich celkovou sirku pasma uvadi tabulka c. 1. Zajimavy je jiste i obrazek c. 2, ktery ukazuje rozlozeni poctu linek podle jejich prenosove rychlosti.

Na zaklade shromazdenych informaci mohla skupina EEPG take vypocitat celkove naklady na komunikacni linky. Uvazovany vsak byly pouze ceny za vlastni pronajem linek, nikoli za nejruznejsi technicka zarizeni na koncich techto linek, a uvazovany nebyly take dalsi naklady, souvisejici s provozovanim techto linek.

Rocni naklady na mezinarodni linky v ramci Evropy byly odhadnuty na priblizne 5,5 MECU (cca 7,59 milionu USD), a na mezikontinentalni linky vedouci z/do Evropy 2,5 MECU (cca 3,45 milionu USD) - zde se ovsem uvazovala jen polovicni cena za evropskou cast techto mezikontinentalnich linek.

Skupina EEPG vsak nemela k dispozici udaje o cenach za pronajem linek ve vychodni Evrope, a tak musela naklady na tyto linky odhadnout. Ze zaverecne zpravy bohuzel nevyplyva, jaky odhad pouzila.

Za CSFR vsak muzeme udaje snadno doplnit: pronajem jedine mezinarodni linky, ktera je uvadena v tabulce c. 1 pro Ceskoslovensko, a ktera ve skutecnost vede z Prahy do rakouskeho Lince (a spojuje nas narodni uzel site EARN s rakouskym narodnim uzlem AEARN), prijde mesicne na 169 000,- Kcs. Lze dokonce doplnit i srovnani stavajicich tarifu za pronajem mezinarodnich linek - pri dnesnich devizovych kurzech si nase spoje uctuji nekolikanasobek evropskeho prumeru.